Pražský hrad začal vyrůstat v 9. století za vlády knížete Bořivoje. Za vlády dalších Přemyslovců se i díky výhodné poloze vysoko nad Vltavou stal centrem českého státu. Hrad byl několikrát přestavován, především za vlády Karla IV. a Vladislava Jagellonského. Za vlády Karla IV. začal v blízkosti Pražského hradu vyrůstat chrám Svatého Víta. V prostoru obehnaném hradbami se dnes nachází palác, tři kostely a klášter. Roku 1918 se stal Hrad sídlem prezidenta republiky. V roce 1320 bylo v blízkosti Pražského hradu založeno město pojmenované Hradčany. Dnes je to historická pražská čtvrť.

Pražský hrad

Rozsáhlý komplex paláců, kostelů, kaplí, nádvoří, náměstí a uliček spolu s hradbami a věžemi středověkého opevnění i s katedrálami je zasazen do rozsáhlých zahrad. Pyšní se více než tisíciletou historií. Je sídlem prezidenta republiky a zároveň nejcennější národní kulturní památkou. Pražský hrad byl založen jako sídlo českých knížat a později králů. Najdeme zde stopy všech architektonických slohů a stylů. Bazilika Svatého Jiří a Starý královský palác zastupují dobu románskou. V gotice, za vlády Karla IV., byl položen základní kámen katedrály Svatého Víta. Ze Svatováclavské kaple vede vstup do Korunní komory, kde jsou uloženy české korunovační klenoty. Vladislavský sál představuje přechod od gotiky k renesanci. Renesanční Letohrádek královny Anny najdeme v Královské zahradě. Z barokních objektů připomeňme alespoň Jízdárnu Pražského hradu. Pražský hrad nabízí množství pamětihodností, stálých sbírek či výstav. Poskytuje také klidné zázemí rozlehlých zahrad, které obklopují celý areál. Z mnoha jejich teras se naskýtá úchvatný pohled na Prahu.

Chrám Svatého Víta

Chrám je dominantním objektem Pražského hradu. Byl vystavěný v místech původní rotundy z 10. století, založené knížetem Václavem. S výstavbou bylo započato v roce 1344, poslední, západní část chrámu byla dostavěna v roce 1929. Mimořádně cenné zařízení vznikalo souběžně se stavbou od 14. století až po současnost. Pozoruhodnou památkou je soubor portrétních bust členů lucemburského rodu, arcibiskupů a stavitelů. Ve Svatováclavské kapli, zdobené gotickými a renesančními nástěnnými malbami a polodrahokamy, je socha svatého Václava. Nad kaplí je korunovační komora s korunovačními klenoty. Pod chrámem je Královská hrobka s ostatky panovníků Karla IV., Ladislava Pohrobka, Jiřího z Poděbrad, Václava IV. a Rudolfa II. V téměř 100 metrů vysoké jižní věži je umístěn zvon Zikmund, jeden z největších v Evropě.

Zlatá ulička

Jedná se o řadu malých domků, sloužících jako obydlí někdejších hradních střelců. Domky byly vestavěny do severního opevnění Pražského hradu. Původně lemovaly uličku z obou stran, ta byla místy široká pouze necelý metr. Podle pověsti právě zde alchymisté vyráběli pro panovníka Rudolfa II. zlato. Proto tedy Zlatá ulička. V uličce ovšem ve skutečnosti žili Rudolfovi hradní střelci. Později patřila zlatníkům. Dnes je nejmenší pražskou uličkou. S miniaturními domky uprostřed monumentálních hradních budov působí hodně nezvykle.

Belvedér

Letohrádek královny Anny, zvaný Belvedér, se nachází ve východní části Královské zahrady Pražského hradu. Jedná se o krásnou renesanční stavbu. Letohrádek nechal vystavět král Ferdinand I. podle některých historiků pro svou manželku Annu, podle jiných názorů jako římskou císařskou vilu, která měla reprezentovat habsburský majestát nejen v Praze, ale v celé střední Evropě. Před letohrádkem stojí Zpívající fontána. U letohrádku prováděl pozorování oblohy astronom Tycho de Brahe. Letohrádek využíval jako observatoř. Dnes se zde konají občasné výstavy, případně Belvedér slouží k oficiálním účelům prezidentu republiky.

Hradčany

V minulosti byly jedním ze samostatných měst, dnes jsou pražskou čtvrtí. Její značnou rozlohu zaujímá Pražský hrad. Na Hradčanském náměstí můžeme v poledne obdivovat ceremoniál výměny hradní stráže. Kolem jsou vystavěny honosné paláce šlechty, která chtěla být co nejblíže panovnickému dvoru. V západní části Hradčan naproti Černínskému paláci najdeme Loretu, nejvýznamnější poutní místo Prahy, založené v roce 1621. Dominantou Lorety je elegantní barokní věž se zvonkohrou.

Strahovský klášter

Strahovský klášter je nejstarším premonstrátským klášterem v českých zemích. Jeho stavba započala v roce 1140. Za husitských válek byl zničen a obnovy se dočkal v době baroka, kdy se stal významným církevním a kulturním střediskem s rozsáhlou knihovnou. V té najdeme řadu středověkých iluminovaných rukopisů a množství barokních glóbů. V klášteře se nachází také Strahovská obrazárna s pozoruhodnou kolekcí středoevropského umění. Strahovský klášter je národní kulturní památkou.