Jihočeský kraj leží v jižních Čechách. Krajinné celky jihočeských vrchů a údolí, lesní porosty protkávané loukami a pastvinami. Tomu všemu vévodí Šumava, v jejíž centrální části je národní park. Vodní hladiny rybníků jsou propojené v důmyslnou soustavu. Už v 16. století nám Štěpánek Netolický a Jakub Krčín předvedli, jak dokonalým může být člověk krajinotvůrcem, jestliže oplývá důmyslností a citem k přírodě. Jižní Čechy pamatují tóny husitských chorálů i lidových dudáků. Byly také domovem „pánů z Růže“. Památky na jejich působení jsou s jihočeským regionem úzce spjaty. Srdcem kraje jsou České Budějovice. Velkorysost jejich středověkých zakladatelů dodnes vyvolává úžas nad vyváženou účelností ulic a náměstí, tvořících městskou památkovou rezervaci. Jihočeská města, hrady a zámky, osamocené tvrze, kostelíčky či venkovská stavení, to vše se nabízí vnímavému pozorovateli. Krajina v pestrosti svých podob je dokladem nejen všemocné přírody, ale také člověka, coby tvůrce.

V prvním poli krajského znaku je umístěn český lev, který symbolizuje příslušnost Jihočeského kraje k České republice. Ve druhém poli najdeme pětilistou růží, semeník a zelené kališní lístky. Stříbrná polovina s červenou růží, zlatým semeníkem a zelenými kališními lístky, znakem pánů z Rožmberka, je charakteristická pro většinu území Jihočeského kraje, tedy historického území rožmberského panství. Zlatá růže s červeným semeníkem a zelenými kališními lístky umístěná v modrém poli je znakem pánů z Hradce a symbolizuje historické území jejich panství ve východní části Jihočeského kraje. Třetí pole nese zlato–stříbrný kůl na zeleném pozadí. Symbolicky zobrazuje zelené lesy a přírodní bohatství kraje. Zlatá polovina kůlu připomíná významnou Zlatou stezku, zatímco jeho stříbrná polovina symbolizuje zde pramenící řeku Vltavu, která tvoří vodní páteř území kraje. Ve čtvrtém poli je městský znak, který symbolizuje krajské město České Budějovice.