Krajským městem Moravskoslezského kraje je Ostrava. Další velká města v kraji jsou Opava, Frýdek–Místek, Karviná, Bruntál a Nový Jičín.

Ostrava

Jádro města Ostrava je tvořeno moravskou a slezskou částí. Moravská Ostrava se nachází na levém břehu řeky Ostravice, Slezskou Ostravu najdeme na pravém břehu, kde stával důležitý hrad. Dnešní Ostrava vznikla sloučením 34 samostatných obcí a je třetím největším městem České republiky. Slezsko–ostravský hrad spolu s hrady Landek a Oderberg střežil po dlouhé věky přechody z Moravy do slezských nížin a do Polska. Ostrava získala jméno podle dolního toku řeky Ostravice. Slovo „ostrava“ znamená ostře, bystře tekoucí řeku a jméno Ostravice je jeho zdrobnělina. Pro rozvoj Ostravy byl zlomový objev uhlí na uhelné hoře Landek (uhlí zde vystupovalo na povrch) v 18. století, na který později navazoval rozvoj železáren. Průmyslová revoluce přinesla také rozvoj kultury a umění, což se projevilo v architektuře města. V minulém století byla Ostrava přezdívaná černé město, dnes má ovšem mnohem čistší ovzduší než dřív. Na svém území má Ostrava mnohé přírodní úkazy a chráněné plochy s mnoha vzácnými druhy rostlin a živočichů. Na místě uzavřených dolů vznikla hornická muzea.

Bruntál

Původní německý název Freudenthal neboli radostné údolí vyjadřuje zřejmě naději zakladatelů tohoto hornického města, že důlní podnikání bude úspěšné. V okolí Bruntálu se těžily až do konce 17. století především drahé kovy. V této době se tu rozvíjel textilní průmysl, který navazoval na domácí tkalcovství. Bruntál měl i významnou polohu na obchodní stezce do Slezska. Dnes je Bruntál městskou památkovou zónou se souborem mnoha pozoruhodných staveb. Tou hlavní je zámek – původně gotický hrad. Dále nás zaujme pravidelné čtvercové náměstí z kolonizačních dob. Zde i v přilehlých ulicích najdeme renesanční domy upravené v baroku a klasicismu. Pozoruhodné jsou i zbytky městských hradeb. Pro svoji polohu bývá město nazýváno vstupní branou Jeseníků.

Český Těšín

Smutný osud postihl roku 1920 Těšín. Předchozí dlouhá staletí býval hlavním městem Těšínského knížectví, ležící na řece Olši. Historická část Těšína včetně těšínského hradu připadla Polsku a bývalé předměstí na protějším břehu řeky spolu s železniční stanicí připadlo Československu. Těšín se rázem stal městem rozděleným hranicí. Nejstarší dochované objekty v Českém Těšíně jsou z 19. století, další budovy pocházejí z prvních let Československa. Zajímavou expozicí se chlubí Muzeum Těšínska. Najdeme tu archeologické nálezy, kroje, pušky „těšínky“ i řemeslné výrobky.

Frýdek–Místek

Frýdek–Místek bývala dvě samostatná města oddělená moravsko–slezskou hranicí. Byla založena ve 13. a 14. století jako „chráněná místa“ pod soutokem řek Ostravice a Morávky v místech, kde přes Ostravici přecházela frekventovaná obchodní cesta z Olomouce do Těšína a Krakova. Od 19. století se tu rychle rozvíjel průmysl (textilní a železářský). Město na dvě poloviny rozděluje řeka Ostravice. Pravý břeh patří Frýdku, levý Místku. Na strmém kopci ve Frýdku stojí frýdecký zámek. Patřil těšínským knížatům a měl střežit moravskou hranici a obchodní cesty. Dnes je v něm umístěno Muzeum Beskyd.

Karviná

Jméno Karviné je odvozeno od základu karv, který znamená kráva. Spolu s příponou –ina může být chápáno jako místo, kde se pasou krávy. Důležité centrum oblasti se z Karviné stalo po objevu ložisek černého uhlí. Městem se stala až spojením řady obcí v 19. století. Historické památky najdeme zejména v městských částech Fryštát a Darkov, které byly vyhlášeny za chráněnou městskou památkovou zónu. Lázně Darkov ležící uprostřed krásného zámeckého parku byly založeny v 19. století. Léčí se zde poruchy pohybového ústrojí, poúrazové a pooperační stavy.

Krnov

Na posledních výběžcích Nízkého Jeseníku – tam, kde se krajina už široce rozevírá k severu do rozlehlé Slezské nížiny, najdeme významné středisko českého Slezska. Bylo založeno na křižovatce dávných obchodních cest spojujících pobaltská města s Itálií. Vzniklo nedaleko soutoku řek Opavy s Opavicí. Již před rokem 1269 získala obec městská privilegia a roku 1377 se Krnovsko stalo dokonce samostatným knížectvím. V 19. a 20. století se v Krnově rozšířila textilní výroba. Zvláštností Krnova se stala produkce uměleckých varhan. Její základ položil v roce 1825 Franz Rieger. Po roce 1938 se stal Krnov součástí Německé říše. Vysoko nad městem se zvedá Přední Cvilínský kopec s barokním poutním kostelem. Od města ke kostelu vede 222 kamenných schodů. Nedaleko stojí 26 metrů vysoká kamenná rozhledna. Na Zadním Cvilínském kopci najdeme rozsáhlé zříceniny hradu Cvilína (Šelenburku), který byl sídelním hradem Krnovského knížectví.

Nový Jičín

Město Nový Jičín vybudovali ve 13. století páni z Kravař na křižovatce obchodních cest. Jičínský hrad chránil vstup do Moravské brány. Původní osídlení bylo převážně německé. Rychle se tu rozvíjela řemesla i obchod. Vzkvétalo soukenictví, byla zde postavena první továrna na klobouky (TONAK). Chloubou Nového Jičína je především náměstí s měšťanskými domy a podloubími. Ve starém hostinci se zastavil císař Josef II. Nejkrásnějším objektem je renesanční Stará pošta z 16. století. V bývalém Žerotínském zámku je Muzeum klobouků a kloboučnictví.

Opava

Jméno města je odvozeno od řeky Opavy, která pramení v Hrubém Jeseníku. Opava byla jako město založena na počátku 13. století na soutoku Opavy a Moravice. Bývala hlavním městem knížectví opavského, později českého Slezska. Centrum obklopovaly městské hradby se třemi branami. Kromě měšťanských domů zde byly stavěny i honosné šlechtické paláce. Z městských staveb vyniká Slezské divadlo či secesní komplex nemocničních budov. Významnou institucí je zde dnes Slezské zemské muzeum, nejstarší muzeum v České republice. Z významných zdejších rodáků jmenujme básníka Petra Bezruče.