Krajina v Jihomoravském kraji je převážně nížinná. Podél středního toku Dyje a Svratky se rozprostírá Dyjsko–svratecký úval, podél dolního toku Moravy Dolnomoravský úval. Severní a severozápadní část kraje je pokryta vrchovinami. Na severu leží Drahanská vrchovina, jejíž součástí je Moravský kras. Do západní části kraje zasahuje Českomoravská vrchovina.

Dolnomoravský úval

Dolnomoravský úval je rovinatá krajina vyplněná nánosy řek, místy pokrytá i vátými písky, které vytvářejí přesypy. Její nadmořská výška se pohybuje kolem 150 – 200 metrů. Jedná se tedy o nížinu. Pouze ojediněle se nad touto rovinou tyčí vyšší kopce – Žerotín, Horní Hory, Domanínský kopec, Náklo, Staré hory a Doubrava. Severozápadní část úvalu vyplňuje pohoří Chřiby. Celou oblastí protéká od severu k jihu řeka Morava. Dolnomoravský úval patří mezi nejteplejší oblasti u nás. Spolu s úrodnou černozemí to umožňuje, že tato oblast patří k nejúrodnějším v České republice. Místy jsou zachovány původní lužní lesy a nivní louky.

Drahanská vrchovina

Drahanská vrchovina je táhlý horský hřeben, který se táhne od Brna po město Prostějov na Olomoucku. Je rozdělen na tři části, které se od sebe odlišují. Asi nejznámější částí je Moravský kras. Dalšími jsou Adamovská vrchovina a Konická vrchovina. Adamovská vrchovina se rozkládá severně od Brna. Její povrch tvoří zřetelné hřbety četných kopců, obvykle zalesněné. Sousední Konická vrchovina představuje náhorní planinu s malými výškovými rozdíly. Strmější srázy a členitější reliéf se objevuje jen na okrajích pohoří, kde svahy Drahanské vrchoviny spadají do Dyjsko–svrateckého úvalu, Hornomoravského úvalu, k Vyškovu či Boskovicím. Nejvyšším vrcholem Drahanské vrchoviny je Skalka (735 metrů) východně od Boskovic. Krajina Drahanské vrchoviny je poměrně řídce osídlena. Díky tomu tady nalezneme velké plochy neporušených lesů, v nichž převládají buky, či duby. Zajímavé jsou rovněž mokřady a nivní louky s velice vzácnými živočichy a rostlinami.

Dyjsko–svratecký úval

Dyjsko–svratecký úval je nížina, která se rozkládá kolem toku řeky Dyje a středního a dolního toku Svratky. Vytváří unikátní říční kaňon s četnými meandry a sklaními útvary. Nejvyšších výšek dosahují Větrník, Šibeník, Herzán, Deblínek, Gališ, Výhon a Klinka. Kolísání nadmořské výšky a prudké sklony údolí kolem řeky Dyje vytvořily podmínky pro velmi rozmanitá rostlinná společenstva. V nižších polohách a na jižních stráních se vyskytují lesostepi, ve vyšších polohách jsou rozsáhlé lesní komplexy a na východě je pásmo znojemských vřesovišť. Nejdůležitějšími vodními toky jsou řeky Dyje, Svratka, Jihlava a jejich četné přítoky. Dyjsko–svratecký úval patří mezi teplé podnebné oblasti.