V Jihomoravském kraji za návštěvu rozhodně stojí oblast Moravského krasu s jeskynním systémem a propastí Macocha. Velmi krásně je na Pálavě (Pavlovské vrchy na jihu Moravy). Národní park Podyjí nám připomene, jak vypadala v minulosti krajina lužních lesů.

Moravský kras

Moravský kras je součástí Drahanské vrchoviny. Patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na celém území je známo více než 1100 jeskyní, z nichž čtyři jsou přístupné veřejnosti. Krápníkové jeskyně, které tu nalezneme, jsou součástí bohatého systému krasových jevů, do něhož patří vedle jeskyň i hluboké kaňony, propasti a ponorné řeky. V severní části Moravského krasu se do podzemního jeskynního systému ztrácejí dva potoky, které vytvářejí ponornou řeku Punkvu, jež vyvěrá u Punkevních jeskyní. Součástí tohoto systému je i dno Macochy, propasti hluboké 138 metrů. Proč byla takto pojmenována, se dočteme v pověsti. Kateřinská i Punkevní jeskyně vynikají unikátní krápníkovou výzdobou. Jeskyně Balcarka má barevné krápníky a Sloupsko–šosůvské jeskyně jsou tvořené mohutnými chodbami a podzemními propastmi.

Pálava

Pálava je nízké pohoří a chráněná krajinná oblast. Patří k nejatraktivnějším místům jižní Moravy. Pavlovské vrchy jsou tvořeny bílým vápencem s krasovými jevy, jeskyněmi a propastmi. Nejvyšší vrchol Děvín se zříceninou Dívčích Hradů je i nejsevernějším bodem Pálavy, která se pak náhle svažuje k Novomlýnským nádržím. Skály jsou zasazeny do nádherného přírodního rámce a svou výškou vévodí celému kraji. Silueta pohoří bývá přirovnávána k ještěrovi či ležící panně. V nejbližším okolí Pálavy se nacházela starobylá slovanská sídliště. Pro svoji ojedinělost, výskyt teplomilné vegetace a vzácných živočišných druhů byla Pálava vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí s několika přírodními rezervacemi.

Podyjí

Podyjí je náš nejmenší národní park. Navazuje na rakouské chráněné území Thayatal na druhé straně hranice (řeka Dyje se v Rakousku jmenuje Thaya). Zahrnuje okolí řeky Dyje v úseku toku mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Předmětem ochrany je krajina říčního údolí řeky Dyje. Zařezává se po tisíciletí do okolních hornin, její údolí má místy hloubku až 220 metrů. Na své cestě krajinou vytváří četné kličky – meandry, její údolí nám umožňuje nahlédnout, jak vypadá přirozená krajina v okolí řeky, která řeší problém záplav po svém a přirozeným způsobem. Svahy jsou porostlé lesy různého charakteru, nejčastěji se zastoupením dubu, buku a borovice, na západě také s jedlí a tisem. Vyskytují se zde některé méně obvyklé dřeviny, např. chráněný tis červený, třešeň mahalebka, jalovec obecný. Časté jsou suťové lesy. Na části území na místech bývalých pastvin vznikla významná vřesoviště s pestrým společenstvem hmyzu. V bezprostředním sousedství toku Dyje se nacházejí nivní louky. Velmi bohaté na teplomilné druhy rostlin jsou zejména lesostepi.