Z přírodních zajímavostí můžeme v Moravskoslezském kraji obdivovat v Nízkém Jeseníku Rešovské vodopády či nejmladší sopky na našem území. Určitě nevynecháme lázně Karlova Studánka a jeskyni Šipka. Podíváme se i do chráněných krajinných oblastí Poodří a Moravskoslezské Beskydy.

Jesenické sopky

Nad zarovnaný povrch Nízkého Jeseníku ční stopy po vulkanické činnosti, která se tu odehrávala ve čtvrtohorách. Jsou to tedy naše nejmladší sopky, ze kterých se valila láva za života neandrtálců. Největší sopku nazýváme Velký Roudný. Nejdelší z jeho lávových proudů kdysi přehradil údolí řeky Moravice tak, že zde vzniklo velké jezero. Nedaleko je k vidění Čertův kámen, který je podle pověsti symbolem boje dobra se zlem. Další bývalou sopku s krásným jménem Venušina sopka můžeme nalézt na hranicích Moravy a Slezska v Bruntálské vrchovině. Zde si můžeme prohlédnout rozsáhlý lávový proud tvořící přírodní „varhany“.

Karlova Studánka

Karlova Studánka patří k našim nejproslulejším lázeňským a rekreačním místům. Název dostala podle arcivévody Karla Ludvíka, velmistra řádu německých rytířů. Stálé lázně zde jsou od roku 1785. V 19. století byla Karlova Studánka populárním lázeňským místem habsburské monarchie. Dřevěné lázeňské budovy pocházejí z 18. století. Z léčivých pramenů jmenujme Norbertův, Maxmiliánův, Karlův, Antonínův, Vilémův či Trubačský. V Karlově Studánce se léčí nemoci cest dýchacích a srdečně cévní. Lázně leží v údolí Bílé Opavy pod Pradědem.

Moravskoslezské Beskydy

Oblast Moravskoslezských Beskyd je vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí, po Šumavě naší největší chráněnou krajinnou oblastí. Uchovaly se zde přirozené smíšené porosty. Můžeme zde pozorovat vzácné druhy ptactva, sídlí tu i netopýři, dokonce rys či medvěd. Vyskytují se zde vzácné karpatské rostliny, pestrá luční společenstva. Beskydy představují pro obyvatele Ostravska a Těšínska skvělou rekreační oblast, jsou i zdrojem řady vodních toků. Byly zde vybudovány vodní nádrže Staré Hamry a Morávka. Malebná beskydská krajina vznikla soužitím člověka – hospodáře se zdejší přírodou. Nejvýrazněji byla utvářena zemědělskou, lesnickou a stavební činností.

Poodří

Chráněná krajinná oblast Poodří byla založena teprve v roce 1991 a patří tak k našim nejmladším chráněným oblastem. Rozprostírá se po obou březích řeky Odry, jejíž meandrující koryto vytváří nezapomenutelnou přírodní scenerii. V údolní nivě najdeme soustavu rybníků, které slouží chovu ryb. V této oblasti můžeme zahlédnout řadu vodomilných živočichů – ropuchu obecnou, skokana skřehotavého, na březích Odry rostou sněženky a jaterníky. S Poodřím nás poutavě seznámí naučná stezka Stříbrný chodník.

Pozůstatky ledovce

Ve čtvrtohorách postoupil pevninský ledovec až na naše území. Jeho pozůstatkem jsou bludné balvany, které rozpínavá síla ledovce dotlačila až ze Skandinávie. Největší z nich měří kolem dvou metrů v průměru. Tento žulový velikán se dostal do Ostravy – Kunčic. Byl vyzvednut a postaven na betonový podstavec. Další žulové balvany najdeme v Ostravě – Porubě, v Jeseníku, Bohumíně či v Opavě nebo u Liptaně na Osoblažsku. Díky neuvěřitelné síle a rozpínavosti severského ledovce urazily žulové balvany ohromnou vzdálenost. Daly nám příležitost vlastní rukou si sáhnout na Švédsko, aniž bychom opustili území naší republiky.

Rešovské vodopády

Rešovské vodopády se nacházejí na říčce Huntavě v Nízkém Jeseníku, nedaleko od Rýmařova. Byly vyhlášeny za chráněný přírodní výtvor. Říčka Huntava zde v kaňonovitém údolí vytváří splavy, kaskády a vodopády. Nejvyšší stupeň je 10 metrů vysoký. Scenerie je působivá zejména při vyšším průtoku. Huntava vypadá, jako by tekla po schodech. Přímo proti padající vodě je vyhlídka. V kaňonovitém údolí kolem vodopádů se zachovaly původní jedlobučiny s kapradinami. Další území je pokryto přirozenými smrkovými lesy. Pod vodopády kdysi pracoval vodní mlýn.

Šipka

Veřejnosti přístupnou jeskyni Šipka najdeme na severním svahu vrchu Kotouč nad městečkem Štramberk. Je jedním z nejvýznamnějších archeologických nalezišť kosterních pozůstatků neandrtálce. Nejvýznamnějším nálezem je čelist dítěte stará více než 40 000 let. Prostředím Štramberska byl v mládí inspirován malíř Zdeněk Burian, který vytvářel rekonstrukce pravěkých zvířat a lidí. Z plošiny před jeskyní je nádherný výhled na historické centrum Štramberku s pověstnou Trúbou na Bílé hoře. Portál jeskyně o šířce 8 metrů a výšce 4 metry je orientován k severu. Za krátkou vstupní chodbou následuje dno Propástky, ze které vybíhají dvě chodby – Jezevčí díra a Krápníková jeskyně. Propástka vznikla zřícením stropu dómu.