Vodstvo

Území Královéhradeckého kraje je odvodňováno naší největší řekou Labe. Ta pramení v Krkonoších při hranicích s Polskem. V Hradci Králové se do Labe vlévá řeka Orlice. V kraji pramení také pravostranný přítok Labe, řeka Cidlina. Na řece Metuji je v blízkosti Nového Města nad Metují vybudována rekreační vodní nádrž Rozkoš.

Labe

labe_vJedna z nejdůležitějších českých řek pramení na krkonošských svazích na Labské louce ve výšce 1386 metrů nad mořem. Ve 20. století umístili místní lidé k prameni znaky českých a německých měst, jimiž Labe protéká. Pramen Labe sice navštěvují stovky turistů, ale není to pravý pramen. Ten je ukryt o něco severněji v nepřístupném rašeliništi. V Labském dole se k pramínku připojují stupňovité vodopády (Pančavský, Pudlavský, Labský). Na Labi byla postavena již roku 1919 přehrada Bílá Třemešná. Pohádková, zalesněná krajina v okolí přehrady dala místu název Les království. Labe postupně přibírá další toky, až jako mohutný tok opouští naši republiku.

Cidlina

cidlina_vPrvní zmínka o řece Cidlině je v Kosmově kronice. Její jméno je odvozeno od slova cedit s významem čirý, čistý – tedy řeka s čistou, průzračnou vodou. Pramení ve vsi Košov a po téměř 95 kilometrech se vlévá do Labe nedaleko Libice nad Cidlinou (v minulosti sídla Slavníkovců). Kdysi byla v tomto kraji naše největší rybníkářská oblast. V letech 1491 až 1521 tu na panství Viléma z Pernštejna bylo vybudováno přes 400 vodních děl, z toho 265 rybníků. Základem této rybniční soustavy byly kanály Opatovický, Zminka, Halda a Sánský. Posledně jmenovaný napájel rybník Blato o rozloze 900 ha. To vše o 140 let dříve, než vznikl slavný rybník Rožmberk.

Metuje

metuje_vŘeka Metuje pramení v nadmořské výšce 586 metrů v Broumovské vrchovině západně od Adršpašských skal. Na horním a středním toku vytváří hluboce zaříznutá údolí. Z významnějších obcí leží na této řece Teplice nad Metují, Hronov, Náchod a Nové Město nad Metují. V Josefově údolí, jižně od Jaroměře pak Metuje ve výšce 248 metrů nad mořem ústí do Labe. Délka toku řeky Metuje dosahuje 77 kilometrů. Původně se řeka jmenovala Medhuje, ze slova medh = prostřední – tedy prostřední řeka mezi Úpou a Orlicí. Jak přišla řeka ke svému jménu, se můžeme dozvědět z pověsti.

Orlice

orlice_vPřes 90 kilometrů dlouhý tok řeky začíná na dvou místech – Tichá Orlice pramení na svahu hory Jeřáb, Divoká Orlice pramení jako Orlica na druhé straně hranic v Polsku. V podhůří v Orlických hor, u Týniště nad Orlicí se obě řeky stékají a pokračují pod názvem Orlice do Hradce Králové, kde řeka vtéká do Labe. U soutoku v místních Jiráskových sadech najdeme sochu – jinocha jako Labe a dívku jako Orlici. V údolí řeky Orlice byl vyhlášen přírodní park. Místy mokré louky přecházejí v slatinné louky s četnými tůněmi, meandry a opuštěnými rameny řeky. Žije tu asi 30 druhů ryb (například mihule), některé druhy netopýrů a křečci. Na Orlici byla vystavěna v letech 1933 až 1938 přehrada Pastviny s naší poslední zděnou hrází 38 metrů vysokou a 192 metrů dlouhou.

Rozkoš

rozkos_vPřehrada Rozkoš byla vybudována nedaleko České Skalice na řece Metuji. Její délka přesahuje 400 metrů a výška 26 metrů. Přehradní nádrž je napájená přivaděčem z řeky Úpy. Vodu z nádrže odvádí Rozkošský potok do Metuje. Přehrada chrání území kraje před povodněmi a zlepšuje průtok v Labi. Především ovšem slouží k rekreaci, vodním sportu a chovu ryb pro sportovní využití. Je nazývána také přehradním jezerem či východočeským mořem. Hladina přehrady je vyhledávaným místem odpočinku pro vzácné vodní ptactvo při jeho jarních a podzimních tazích a důležitou rezervací přispívající k záchraně mnohých druhů. Rozsáhlá vodní plocha přehrady hostí každoročně vedle racků chechtavých i racky bouřné, stříbřité i žlutohnědé, potáplice, kormorány, husy, kachny, volavky, bahňáky a labutě.

Úpa

upa_vŘeka Úpa se vlévá do Labe pouhé dva kilometry nad soutokem Labe a Metuje. Její ústí je zde v nadmořské výšce 250 metrů. Mezi všemi českými řekami má však jedno neobyčejné prvenství. Její pramen ve výšce 1420 metrů nad mořem je nejvýše položeným říčním pramenem u nás. Najdeme ho v Krkonoších kousek od Luční boudy, v Úpské rašelině. Úpa protéká známým Babiččiným údolím a právě zde můžeme navštívit Viktorčin splav.

!vlevo!vpravo