Pražská čtvrť Malá Strana se rozprostírá na svazích pod Pražským hradem. Byla založena roku 1257 a ze všech částí Prahy se do dnešních dní změnila nejméně. Zajímavý historický ráz dodávají Malé Straně strmé úzké uličky a schody. Centrem čtvrti je Malostranské náměstí s chrámem svatého Mikuláše.

Dům U Dvou slunců

V horní části Nerudovy ulice stojí jeden z nejpopulárnějších malostranských domů. V renesančním domě s barokní fasádou U Dvou slunců řadu let bydlel spisovatel Jan Neruda. Právě zde začal svou literární činnost. Čerpal tu inspiraci pro svou knihu Povídky malostranské. Dnes je z původního domu zachován renesanční portál. Nad ním najdeme domovní znamení, dvě slunce v kartuši. I další domy v Nerudově ulici mají krásná domovní znamení, podle nichž se lidé orientovali v době, kdy domy ještě neměly čísla.

Chrám Svatého Mikuláše

Jeden z nejkrásnějších barokních chrámů v České republice najdeme na Malostranském náměstí. Byl vystavěn v 18. století, budován byl celých osmdesát let. Jednalo se o jezuitský komplex, na jehož stavbě se podíleli přední stavitelé své doby. Velmi bohatě zdobený interiér byl založen na prostupu geometrických těles. Čtyřicet metrů široký chrám stojí na téměř patnáctimetrových základech, ukrývá v sobě třicet metrů širokou hlavní loď. Ta je zakončena úchvatným padesát metrů vysokým prostorem kopule, která zvenčí dosahuje výšky osmdesáti metrů. A v průměru se pyšní úctyhodnými dvaceti metry. Chrám oplývá cennou výzdobou. Za svého pobytu v Praze zde hrál na varhany Wolfgang Amadeus Mozart.

Kampa

Zvláštností části Malé Strany nazvané Kampa je, že je to vlastně ostrov uprostřed města. Od Malé Strany je oddělen ramenem Vltavy známým jako Čertovka. Říká se, že toto rameno bylo pojmenováno v 19. století podle jedné ženy s ďábelskou povahou, která vlastnila dům na nedalekém Maltézském náměstí. Čertovka po staletí sloužila jako mlýnský náhon a na Kampě si můžeme prohlédnout zbytky tří starých mlýnů, z nichž nejznámější je mlýn Velkopřevorský, který je také pečlivě zrestaurován. Za ním se Čertovka ztrácí pod malým mostem u pilířů Karlova mostu a dále protéká mezi řadami domů. Této oblasti se říká „Pražské Benátky“. Kampa je kouzelným a tichým koutem Malé Strany s přírodním parkem. Je zde k vidění také „Lennonova zeď“ – zeď Velkopřevorské zahrady, na které po smrti Johna Lennona v roce 1980 čeští fanoušci vymalovali jeho portrét.

Karlův most

Karlův most má ideální polohu pro optimální spojení Malé Strany se Starým Městem. Byl pojmenovaný na počest svého zakladatele Karla IV. Tvořil až do 19. století jedinou spojnici přes řeku Vltavu. Tento kamenný most byl vystavěný ve druhé polovině 14. století Petrem Parléřem. Je dlouhý 516 metrů a široký 9,5 metrů. Podpírá ho šestnáct mohutných pilířů. Na obou koncích ho korunují výstavné věže – Staroměstská mostecká věž a dvě Malostranské mostecké věže. Od počátku 18. století je Karlův most lemován sochami a sousošími, především z dílen F. M. Brokoffa a M. B. Brauna, což z něj činí jednu z nejzajímavějších galerií plastik světců pod širým nebem.

Strakova akademie

Budova byla vystavěna na konci 19. století jako internát a gymnázium pro nemajetné žáky tak, jak ustanovil ve své vůli hrabě Straka v 18. století. Po vzniku Československé republiky byla Strakova akademie předána studentům vysokých škol jako Akademický dům. Postupně se zde také usidlovaly státní orgány a ministerstva. V květnu 1945 byla budova vybrána za sídlo úřadu předsednictva první poválečné vlády Národní fronty Čechů a Slováků, později zde sídlily úřady předsednictva všech dalších vlád Československé republiky a od roku 1993 České republiky. Takže Strakova akademie je sídlem vlády České republiky.

Valdštejnský palác

Jižní svahy pod Hradčany jsou červené. To způsobují střechy domů Malé Strany. Najdeme tu honosné paláce i skvostné kostely. Půvab Malé Strany znásobují historické zahrady. Jedna z nejkrásnějších přiléhá k Valdštejnskému paláci. Tento rozsáhlý palácový komplex byl vybudován v 17. století pro Albrechta z Valdštejna. Hlavním prostorem paláce je Rytířský sál s nástropní freskou, která zobrazuje Valdštejna jako boha války. K paláci přiléhá barokní zahrada, jejíž součástí je umělá krápníková jeskyně, voliéra s pávy a umělé jezírko. Dnes v budově, v upravených prostorách bývalých koníren, zasedá Senát České republiky.