Severovýchodní hranici Pardubického kraje lemuje jižní část Orlických hor a západní svahy Hrubého Jeseníku. Od jihovýchodu směrem na západ na území kraje zasahuje severní část Českomoravské vrchoviny – Žďárské vrchy a Železné hory. Podél toku Labe se rozprostírá Polabská nížina. Ta je součástí České tabule. Nejvyšším bodem je s výškou 1423 metrů nad mořem Králický Sněžník.

Králický Sněžník

Málokterý horský vrchol u nás obklopuje tak divukrásná příroda, lidskou rukou téměř nedotčená. Najdeme ho na hranici s Polskem a zároveň na historické hranici Čech, Moravy a Kladska. Název dostala tato hora, vysoká 1423 metrů, podle sněhu, který většinou pokrývá její vrchol v průměru osm měsíců v roce. Na svahu Králického Sněžníku pramení v nadmořské výšce 1380 metrů největší moravská řeka Morava, dlouhá více než 350 kilometrů. Nedaleko jejího pramene najdeme sošku slůněte, která připomíná bývalou turistickou chatu, která stávala v těchto místech.

Na zalesněném hřbetu nedaleko Králického Sněžníku najdeme vrch Klepý (nadmořská výška 1144 metrů), nazývaný také Klepáč. Ten je významným evropským rozvodím tří úmoří. Z východních svahů stéká voda do Moravy a povodím Dunaje do Černého moře. V jižním úbočí pramení potok Lipka odevzdávající své vody Orlici a prostřednictvím Labe Severnímu moři. Z polských západních svahů tečou potoky do Nisy a poté Odrou do Baltského moře.

Polabská nížina

Polabí proslulo již v 15. století jako krajina rybníků. Jejich stavitelé využívali mimořádně vhodných terénních podmínek rovinaté krajiny bohaté na vodní toky. Přívod vody do těchto rybníků bylo třeba regulovat, tak krajinu protkala síť umělých vodních kanálů. Největší z nich, Opatovický kanál ze 16. století, je technickou památkou. Tato krajina podél řeky Labe je s velmi úrodnou půdou a příznivým podnebím významnou zemědělskou oblastí České republiky.

Žďárské vrchy

Pohoří Žďárské vrchy je součástí většího celku – Českomoravské vrchoviny. Pojímá celý horní tok Chrudimky a sahá až k městu Hlinsku. Jedná se o chráněnou krajinnou oblast s pestrými přírodními podmínkami. Nejvyšší vrchol, Devět skal, dosahuje nadmořskou výšku 836 metrů. Je to skutečně skupina skal tvořící malé skalní město. Asi polovinu rozlohy Žďárských vrchů pokrývají lesy, ve kterých můžeme spatřit lovnou zvěř. Kromě Chrudimky je pramennou oblastí Sázavy, Svratky, Doubravy a Oslavy.

Železné hory

Severozápadní výběžek Českomoravské vrchoviny, nazvaný Železné hory, je také chráněnou krajinnou oblastí. V pohoří nalezneme rozsáhlé přírodní bukové porosty a olšiny podél vodních toků. Zajímavostí jsou dvě velké rokle – Lovětínská a Hedvikovská. Ze vzácnějších živočichů tu můžeme spatřit mloka skvrnitého nebo raka říčního, výra velkého, kalouse ušatého či čápa černého. Severní část Železných hor pozvolna spadá do Polabí. Nejvyšší horou je Vestec s nadmořskou výškou 668 metrů. Pohořím protéká řeka Chrudimka, hlavní hřbet kopíruje řeka Doubrava.