Nejvýznamnější z řek, které protékají Pardubickým krajem, je Labe. Na svazích Králického Sněžníku pramení řeka Morava. Nedaleko města Svitavy objevíme pramen řeky Svitavy. Ta je levostranným přítokem Svratky. V pohoří Žďárské vrchy pramení řeka Chrudimka, která se v Pardubicích zleva vlévá do Labe. Na Chrudimce bylo v minulosti vybudováno několik přehrad, takže zde vznikly vodní nádrže. Nejznámější z nich je vodní nádrž Seč. Na území kraje pramení řeka Tichá Orlice. Železnými horami protéká řeka Doubrava.

Doubrava

Nikdo z místních lidí této řece neřekne jinak než Doubravka. Do Labe přivádí vodu z Železných hor a ze Žďárských vrchů. Na cestě podél toku 90 kilometrů dlouhé Doubravy zahlédneme Žehušickou oboru, proslulou chovem bílých jelenů. Upoutá nás hráz jedné z našich nejstarších přehrad, hráz vodního díla Pařížov. Podnětem k jejímu postavení byla ničivá povodeň v roce 1908. Stavba započala v roce 1909, pět set dělníků a techniků neúnavně pracovalo a v roce 1913 byla hráz hotova.

Chrudimka

Chrudimku nazývají místní „Stříbrnou řekou“. Pramení v pohoří Žďárské vrchy. Po 105 kilometrech svého toku se vlévá v Pardubicích do Labe. Na jejím toku bylo vystavěno několik přehrad. Dvě v Křižanovicích byly vybudovány v roce 1954, dvě v Seči jsou nejznámější. První byla postavena v roce 1935 a druhá v roce 1947. Na březích vzniklého přehradního jezera postupně vznikl rozsáhlý rekreační areál. Vodní nádrž je vedle funkce vodohospodářské a rekreační také významným místem rybolovu. Nejvýše na Chrudimce leží přehrada Hamry z roku 1912 – ta je jednou z našich nejstarších přehrad.

Novohradka

Asi 45 kilometrů dlouhá říčka v povodí Labe pramení ve Svitavské pahorkatině. Své jméno dostala podle obce Nové Hrady. Její tok není po celé délce přehrazen. Na svém horním toku teče značně rychlým proudem bez peřejí. Vytváří zde výrazné hluboké údolí s četnými meandry a tůněmi. V jednom z údolí se vyskytují skalní města Toulovcovy maštale a Městské maštale. Novohradka končí svou pouť nedaleko Chrudimi, kde se vlévá do Chrudimky.

Orlice

Řeka Orlice vzniká soutokem Divoké a Tiché Orlice. Divoká Orlice pramení na území Polska v horských rašeliništích Czarne bagno a Topielisko. Zpočátku tvoří hranici s Polskem, její pohraniční úsek končí chráněným územím Zemská brána. U Klášterce mění náhle svůj směr a vstupuje celým tokem na naše území. Na Divoké Orlici najdeme přehradu Pastviny, kterou si oblíbili milovníci koupání a vodních sportů. Tok Divoké Orlice měří 99 kilometrů. Pramen Tiché Orlice objevíme na svahu hory Jeřáb v Hanušovické vrchovině. Délka jejího toku od pramene po soutok s Divokou Orlicí je 107 kilometrů. Soutok Divoké a Tiché Orlice najdeme mezi Žďárem nad Orlicí, Světlou a Albrechticemi nad Orlicí. Řeka Orlice ukončuje svůj tok po 33 kilometrech v Hradci Králové v řece Labe.

Svitava

Více než 97 kilometrů dlouhá řeka pramení v blízkosti lesního jezírka v Javornickém lese při silnici Litomyšl – Svitavy. Teče převážně k jihu. Mezi městy Blansko a Brno proráží úzkým údolím okraj Moravského krasu. Údolí řeky se otevírá nad Adamovem a nedaleko Letovic můžeme zahlédnout plochu Letovické přehradní nádrže z roku 1976. Ta má 26 metrů vysokou a 186 metrů dlouhou zemní hráz. Je ovšem vybudována na pravostranném přítoku Svitavy – říčce Křetínce, aby doplnila vodu, kterou z pramenů Svitavy vypijí Brňané. Svou cestu končí v Brně, kde se zleva vlévá do Svratky.