V Ústeckém kraji oblast Polabí a Poohří obsahuje velmi úrodnou půdu. Pěstuje se zde především ovoce, těmto krajinám říkáme ovocnářské oblasti. Krajinu v okolí Litoměřic nazýváme Zahrada Čech. Díky příznivému podnebí a vhodné půdě se v oblasti kolem Žatce, Loun a Litoměřic daří pěstování chmele, suroviny k výrobě piva. Jedná se o naše nejznámější chmelařské oblasti. V regionu je zastoupeno také vinařství (Roudnice nad Labem, Velké Žernoseky). Skvělou pověst mají i vína pěstovaná na Litoměřicku. V posledních letech se také oblast Mostecka stává známou vinařskou oblastí, kde se vinná réva pěstuje především na pozemcích zrekultivovaných po těžbě hnědého uhlí.

Ústecký kraj je nejprůmyslovější oblastí v České republice. To má své historické kořeny. V Mostecké pánvi jsou naše největší zásoby hnědého uhlí, uloženými nízko pod povrchem. Hnědouhelná pánev se rozkládá pod svahy Krušných hor, táhne se od Ústí nad Labem až po Kadaň. Byly tu vystavěny tepelné elektrárny spalující hnědé uhlí (například Tušimice, Počerady, Prunéřov), kraj proto vyniká výrobou elektřiny. V kraji je rozsáhlý chemický průmysl. Nejvíc chemických závodů vzniklo v Ústí nad Labem (výroba mýdla, zubních past, jedlých tuků a olejů). V Litvínově jsou významné petrochemické závody, které zpracovávají ropu. Další chemické závody objevíme v Lovosicích. V Chomutově je hutní závod na výrobu trubek a rour pro plynovody, ropovody a atomové elektrárny. V kraji je zastoupen také papírenský průmysl ve Štětí. Z dalších důležitých surovin, těžících se v kraji, jsou významná ložiska kvalitních sklářských a slévárenských písků a stavebního kamene.

Důležitou tepnou lodní dopravy pro nákladní lodě je Labe, které spojuje vnitrozemskou Českou republiku se Severním mořem. Důležitým přístavem na Labi je Děčín. Podél Labe po obou březích vedou železniční tratě a silnice. Jedná se o důležitý dopravní tah z Prahy do Německa. Severní část Ústeckého kraje, Šluknovsko, je svou odlehlostí a obtížnou dostupností z centrální části kraje typickým územím na okraji.