V Kraji Vysočina prochází Českomoravskou vrchovinou hlavní evropské rozvodí. To odděluje západní část naší republiky, odkud odtékají vody do Severního moře, a východní část území, ze kterého vody odtékají do Černého moře. Z Českomoravské vrchoviny tečou do Čech řeky Sázava, Želivka a Nežárka. Na Moravu odtud stékají řeky Svratka, Oslava, Jihlava, Jevišovka a Moravská Dyje. Součástí krajiny jsou četné rybníky, z nichž je největší Velké Dářko. V údolích řek lidé vybudovali velké vodní nádrže – Vírskou přehradu na Svratce a Dalešickou přehradu na Jihlavě.

Jihlava

Jihlava pramení v jezírku nedaleko obce Jihlávka. Moravskou řeku dlouhou 185 kilometrů změnily přehradní nádrže Mohelno a Dalešice. Zásobují chladící vodou nedalekou jadernou elektrárnu Dukovany. Betonová hráz Mohelno je 48 metrů vysoká a 185 metrů dlouhá. Dalešická je se svou výškou téměř 100 metrů nejvyšší sypanou hrází u nás. Dlouhá je 300 metrů. Z větších měst protéká Jihlava Třebíčí a Jihlavou. Ústí do Dyje v nádrži Nové Mlýny.

Moravská Dyje

Moravská Dyje pramení nedaleko obce Panenská Rozsíčka asi sedm kilometrů jihovýchodně od Třešti na Jihlavsku. Po soutoku Moravské Dyje s Rakouskou Dyjí pod městem Raabs an der Thaya v Rakousku vzniká řeka Dyje. Počítáme–li délku toku Dyje od pramene Moravské Dyje, má tato řeka celkovou délku 306 kilometrů a je tak nejdelší moravskou řekou. Samotný tok Moravské Dyje má délku 68 kilometrů. Protéká okolo Telče a Dačicemi. Místy vytváří nehluboké údolí, šířkou i množstvím vody se podobá spíše většímu potoku.

Oslava

Téměř 100 kilometrů dlouhá řeka protéká kaňonovitými údolími s teplomilnými porosty. Prodírá se skalami kolem tvrzí, hradisek a hradů: Levnov, Kraví hora, Vlčí kopec, Lamberk. Až k Náměšti nad Oslavou. Je to jedno z posledních míst, kde lze pozorovat přirozeně meandrující řeku. Název řeky se odvozuje od staročeského slova osla, to je brus, tedy řeka s kameny vhodnými k broušení. Na horním toku poutá od roku 1960 Oslavu přehrada Mostiště s kamennou, 41 metrů vysokou a 340 metrů dlouhou hrází. Oslava pramení v bažinách okolo Matějovského rybníka a Babína poblíž Nového Veselí v jižním cípu chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Vlévá se do Jihlavy.

Sázava

První zmínky o Sázavě jsou z roku 1045. Její jméno je odvozeno od praslovanského sad–jati, sázet, usazovat se. Je to tedy řeka přinášející mnoho nánosu. Její dolní tok nabízí romantický kaňon s železniční tratí zvanou Posázavský pacifik – místo prvních trampských osad. V údolí řeky najdeme přírodní rezervaci Stvořidla. Sázava zde proudí přes mohutné žulové kameny a vytváří četné peřeje. Přestože je Sázava dlouhá přes 225 kilometrů, narazíme na ní pouze na jedinou přehradu. Stojí kousek nad Žďárem nad Sázavou, jmenuje se Pilská a je postavená na místě bývalého rybníka. Sypanou hráz má vysokou 10 metrů a dlouhou 296 metrů. Dokončena byla v roce 1962. Jako pramen Sázavy je označován rybník Velké Dářko. Sázava se vlévá do Vltavy.

Svratka

Za pramen Svratky je považována Stříbrná studánka v kraji pod Devíti skalami. Vypráví se o ní, že je za ní vchod do podzemí plného zlata. Kdysi sem prý přišel chudý chlapec pro vodu a domů si přinesl kromě vody zlatý kužel. Svratka protéká kolem středověkého hradu Pernštejn. A právě zde se na ní vyjímá novodobá dominanta – mohutná, 76 metrů vysoká a 390 metrů dlouhá betonová hráz Vírské přehrady z roku 1958. Svratka se vlévá do Dyje v Novomlýnské nádrži. Na Českomoravské vrchovině tvoří Svratka část zemské hranice mezi Čechami a Moravou.

Velké Dářko

Velké Dářko je největší rybník na Českomoravské vrchovině. Leží severozápadně od Žďáru nad Sázavou. Byl založen už roku 1480 na rašeliništích spolu s několika dalšími, aby poháněl hamry. Má plochu přes 200 hektarů. V současnosti slouží převážně k rekreaci (koupání, windsurfing, jachty a loďky). Je pokládán za pramen Sázavy. Po obou stranách rybníka se prostírají močály a rašeliniště. Jimi prochází naučná stezka porosty borovice, smrku, břízy, rašeliníku, suchopýru, klikvy či vlochyně.

Vírská přehrada

Údolní nádrž Vír vznikla vybudováním přehrady na řece Svratce v polovině 20. století. Její délka je téměř 10 kilometrů, nejvyšší hloubka kolem 55 metrů. Betonová hráz je druhá nejvyšší v České republice. Je dlouhá 390 metrů a v základech je 65 metrů široká. Svratku přehrazuje v jednom z nejužších míst. Obě její krajní stěny jsou ukotveny ve skalních stěnách. Přehradní nádrž slouží jako zásobárna vody pro město Brno. Je v ní zakázáno koupání i rybolov.

Vodní nádrž Dalešice

Vodní nádrž Dalešice je vybudováno na řece Jihlavě jihovýchodně od Třebíče. Může se pochlubit nejvyšší hrází v České republice (100 metrů) a zároveň tedy i největší hloubkou – 84 metrů. Byla vybudována jako zdroj vody pro jadernou elektrárnu Dukovany, která se nachází v její bezprostřední blízkosti. Dalším úkolem je dlouhodobé vyrovnávání průtoků v řece, bránění povodním a usazování nečistot v řece. Společně s vodní nádrží Mohelno tvoří nádrže pro přečerpávací vodní elektrárnu Dalešice, která se nachází pod hrází nádrže Dalešice. Nádrž má i rekreační využití, v jejím okolí je hodně chat a několik kempů. Po přehradní nádrži jezdí parník.

Želivka

Želivka pramení jako Hejlovka na severním svahu vrchu Troják v Českomoravské vrchovině. Nejprve teče otevřeným údolím, u Pelhřimova vtéká do lesů. U obce Sedlice byl její tok přehrazen Sedlickou přehradou. A právě od ní je řeka nazývána Želivkou. Na řece je vybudována významná nádrž pitné vody, která zásobuje dálkovým přivaděčem Prahu. Po cestě dlouhé 99 kilometrů se Želivka vlévá do Sázavy.