Královéhradecký kraj disponuje pestrou nabídkou různých památek, za kterými se můžeme jako turisté vydat. K zámkům Častolovice, Chlumec nad Cidlinou, Hrádek u Nechanic, Kuks a Opočno můžeme přidat pevnost v Josefově či klášter v Broumově.

Broumov

Malebné město Broumov se rozkládá mezi Javořími horami a Broumovskými stěnami. Za Přemysla Otakara II. připadla osada s gotickým hradem břevnovskému klášteru. Benediktini hrad ve 14. století přestavěli na opevněný klášter s kostelem svatého Vojtěcha. Po několika požárech zde byl z původního gotického kláštera vybudován nádherný barokní klášter s klášterním gymnáziem. To navštěvovali například Arnošt z Pardubic, Bohuslav Balbín či Alois Jirásek. V roce 1948, po nástupu komunistů k moci, byli benediktini z kláštera vyhnáni a budovy sloužily jako koncentrační tábor pro kněze a řeholníky různých řádů. Později sem byly převáženy řádové sestry, které zde žily za nelidských podmínek a musely nuceně pracovat v továrnách a zemědělství. V současné době broumovský klášter opět slouží svému účelu. Byl vyhlášen národní kulturní památkou.

Častolovice

V 16. století byl na místě bývalé tvrze v širokém údolí Divoké Orlice vystavěn renesanční zámek. Patřil Černínům a později Šternberkům. Jedná se o čtyřkřídlý objekt kolem čtvercového nádvoří. Nad hlavním vstupem se zvedá mohutná věž. Dělí se na dvě části, západní panskou a východní hospodářskou. Zámecký komplex doplňuje anglický park s oborou, ve které žije stádo daňků. Častolovický zámek byl v době národního obrození místem jednání předních vlastenců, kteří se tu scházeli u Františka ze Šternberka. Na zámku pobýval Josef Dobrovský.

Hrádek u Nechanic

Zámek v Hrádku u Nechanic byl postaven v 19. století jako reprezentační letní sídlo hraběcího rodu Harrachů. Velkou módou byl tehdy romantismus, kterým se lidé vraceli do minulosti. Zámek tedy napodobuje středověký hrad – je vybudován v gotickém stylu. Neměl žádného staršího předchůdce, je tedy vystavěn na zelené louce. Budova s cimbuřím je obrácena průčelím k velkému anglickému parku, na který byl upraven původní les. Do zámku byla svezena řada starožitností, zejména z Itálie a Rakouska. K zámku náleží divadlo a kaple svaté Anny. Pro červenou barvu se zámek kdysi nazýval Červený Hrádek.

Chlumec nad Cidlinou

Zámek Karlova Koruna najdeme na okraji Chlumce nad Cidlinou. Je vystavěn v barokním slohu. Součástí areálu byla zámecká kaple, konírna, jízdárna a vodárna. V anglickém zámeckém parku je řada chráněných i cizokrajných dřevin. Památník v bývalé empírové oranžérii připomíná slavného chlumeckého rodáka, obrozence Václava Klimenta Klicperu. Rčení „dopadli jak sedláci u Chlumce“ připomíná velké selské povstání z roku 1775, které bylo poblíž města vojensky potlačeno.

Jaroměř – Josefov

Při soutoku Labe s Úpou a Metují vzniklo přemyslovské hradiště. Po jeho zániku zde Přemysl Otakar II. založil město, které se dostalo mezi věnná města českých královen. Ve zdejší železniční výtopně najdeme muzeum parních lokomotiv. Součástí Jaroměře je Josefov vyhlášený za památkovou rezervaci vojenské stavební techniky. Za vlády císaře Josefa II. tu vznikla vojenská pevnost. Pod ní bylo vyhloubeno a vyzděno 45 kilometrů chodeb ve dvou až třech podlažích. Zbudovaná pevnost však nikdy nesloužila svému účelu a v roce 1887 byla zrušena. Nedaleko pevnosti najdeme sochu Josefa II.

Kost

Hrad Kost stojí na kopci, který uzavírá tři údolí Českého ráje. Jedná se o jeden z našich nejzachovalejších a nejkrásnějších středověkých hradů. Byl vybudován ve 14. století z mohutných pískovcových kvádrů. K jeho ochraně přispívaly rybníky a bažiny v okolí. Nejpevnějším objektem byla hlavní Bílá věž. Sloužila jako obydlí hradního pána v době ohrožení. Z nejstaršího stavebního období dále pochází Starý palác a Červená věž s hradní kaplí. Za husitských válek byl hrad baštou katolické strany. „Hrad je tvrdý jako kost a kost patří psu,“ prohlásil prý údajně Jan Žižka po nezdařeném obléhání hradu.

Kuks

V Kuksu se z barokního zámku s lázněmi a hospitálem, které nechal vybudovat hrabě Špork, dochovala budova špitálu, kostel s rodinnou hrobkou Šporků a schodiště s vodní kaskádou. Osu bývalého areálu vytvořilo Labe. Na jeho levém břehu vyrostla zařízení světská, na pravém církevní. Vše bylo doplněno zahradami, plastikami, fontánami a spojeno mostem přes řeku. Největším unikátem Kuksu je sochařská výzdoba. Téměř všechny sochy pocházejí z dílny M. B. Brauna. Nejznámější jsou plastiky Ctností (Víra, Naděje, Láska, Trpělivost, Moudrost, Statečnost, Cudnost, Píle, Štědrost, Upřímnost, Spravedlnost, Pravá míra) a Neřestí (Pýcha, Lakomství, Smilstvo, Závist, Obžerství, Hněv, Lenost, Zoufalství, Lehkomyslnost, Pomluva, Lstivost, Podvod) na terase hospitálu. Další najdeme v blízkém přírodním parku Betlém.

Opočno

Arkádové nádvoří rozlehlé renesanční zámecké budovy v Opočně se otevírá do anglického parku s rybníky, vodopády a umělou jeskyní pro poustevníky. Na park navazuje obora s daňky, muflony a jeleny. Půvabné město se zámkem na prahu Orlických hor je zmiňováno již v Kosmově kronice jako hradiště. Na začátku 14. století tu byl postaven gotický hrad, později byl přestavěn na renesanční zámek. Je hlavní dominantou města. Nejvýznamnější ze zámeckých sbírek je obrazárna, zámecká knihovna a nejrozsáhlejší sbírka zbraní v České republice. K opočenskému zámku se váže pověst.

Pecka

Hrad Pecka byl vybudován ve 14. století na místě původní tvrze. Byl upraven ve stylu gotiky a později rozšířen o renesanční palác. Sňatkem získal hrad básník, hudebník a cestovatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Natrvalo se tu usadil a nashromáždil tu velkou sbírku uměleckých předmětů. V roce 1621 byl společně s dalšími českými pány popraven v Praze na Staroměstském náměstí. Po konfiskaci majetku přešel hrad k panství Albrechta z Valdštejna.

Potštejn

Zříceninu tohoto gotického hradu nalezneme v Orlických horách nad tokem Divoké Orlice asi 11 kilometrů jižně od Rychnova nad Kněžnou. Hrad býval významným strážcem tohoto kraje. Založili ho Drslavici ve 13. století. Odolal dobývání panskými vojsky na konci 14. století, husité jej sice dobyli, ale až po půlročním obléhání. Nad hradem vládl Jiří z Poděbrad a jeho synové. V té době se stává pevností prvního řádu. V 17. století hrad ztrácí na významu a začíná se rozpadat. K tomu napomohlo také marné hledání pokladu loupeživého rytíře Mikuláše z Potštejna, při kterém byla podkopána věž.