Za historií se v Plzeňském kraji vypravíme na hrady Rabí, Švihov, Kašperk, Velhartice. Nevynecháme ani jeden z našich nejstarších hradů, Přimdu. Navštívíme také modernější sídla šlechticů, zámky Horšovský Týn, Kozel či Manětín.

Horšovský Týn

V Horšovském Týně, městě při březích Radbuzy, nalezneme nejvýznamnější západočeskou městskou památkovou rezervaci. Hlavní pamětihodností je zámek. Z původního gotického hradu se zachoval palác a kaple. Hrad byl přestavěn na renesanční zámek. Rozsáhlý anglický park s rybníčky, mostky a různými stavbami tvoří se zámkem nádherný celek. Zajímavé exponáty najdeme v zámecké kuchyni, prohlédnout si můžeme i portréty českých panovníků v galerii. Město se rozvíjelo spolu se zámkem hlavně v době renesance, na části domů můžeme objevit původní gotické portály. Část dětství prožil v Horšovském Týně Josef Dobrovský.

Kašperk

Hrad Kašperk dal postavit Karel IV. na ochranu zemské stezky a bohatých nalezišť zlata v nedalekých Kašperských Horách. Dochoval se rozsáhlý hradní areál s bránou na západní straně, hlavním palácem a mohutnými čtyřhrannými čtyřpatrovými věžemi. V královském městě Kašperské Hory býval druhý největší zlatorudný revír v Čechách. Přes město vedla druhá větev Zlaté stezky od Kvildy na Klatovy. Dolování zlata se zde udrželo až do třicetileté války. V okolí najdeme zbytky mlecích kamenů a balvanů s miskovitými prohlubněmi ze středověkých úpraven zlaté rudy.

Kozel

Zámek Kozel stojí nad údolím Úslavy asi 10 kilometrů jihovýchodně od Plzně. Na první pohled zaujme svým klasicistním stylem. Původně to byl lovecký zámek postavený pro nejvyššího královského lovčího. Na zámku se dochovalo původní vnitřní vybavení. Nejzajímavější částí je zámecká kaple. Jádro tvoří přízemní čtyřkřídlá rokoková budova s mansardou a věžičkou, dále k ní byly přistavěny klasicistní jízdárna, lokajna a rokokové stáje. Zámek obklopuje rozsáhlý anglický park s asi 50 druhy jehličnanů (tis, sekvoj, kavkazská jedle) a více než stovkou druhů listnáčů (liliovník tulipánokvětý).

Manětín

Zámek Manětín patří k perlám českého baroka. Vyplňuje celou jednu stranu náměstí malého městečka v severním Plzeňsku. Uvnitř zámku nalezneme cenné interiéry, které doplňují bohaté soubory plastik a dalších uměleckých děl. Zámek je spojen krytou chodbou s kostelem na náměstí. Náměstí ukončuje před zámkem terasa s bohatou sochařskou výzdobou. Městečko Manětín tak připomíná velkou muzejní expozici umístěnou pod širým nebem. Nad Manětínem se zvedá Chlumská hora s talířovitou prohlubní na vrcholu. Býval to sopečný kráter.

Přimda

Přimda je nejstarší kamenný hrad na našem území. Jeho počátky sahají do 12. století, kdy náležel k soustavě strážních hradů a byl také celnicí Českého království. Jeho zříceniny stojí na stejnojmenném kopci v Českém lese. Z dálky nás upoutá hranolovitá věž z lomového kamene, obezděná zevně i zevnitř žulovými kvádry. V přístavku u věže je dochován románský prevet – záchod. Přimská posádka spolu s Chody ve středověku střežila zemskou hranici a starou stezku z Plzně do Horní Falce. Významná pohraniční pevnost Přimda byla českými panovníky často dávána do zástavy, na počátku 15. století tady dokonce sídlili loupežníci.

Rabí

Hrad Rabí vévodí krajině nad řekou Otavou. Je druhou největší hradní zříceninou v Čechách. Nejvíc pozornosti přitahuje někdejší obytná věž s vyhlídkou stojící uprostřed rozsáhlého areálu. Hrad pravděpodobně založili kolem roku 1300 páni z Velhartic, majitelé nedalekého hradu Budětice, kterým starší nevelké sídlo přestalo vyhovovat. Mohutný věžovitý palác jim sloužil k bydlení i obraně. Doplněn byl hradbou a schodišťovou věží. Později byl hrad rozšířen o předhradí s dvěma hranolovými věžemi. Ani to však neodolalo síle husitských vojsk, která hrad dvakrát dobyla. Podle pověsti zde Jan Žižka přišel o druhé oko.

Švihov

Vodní hrad Švihov se zbytky mohutného středověkého opevnění s vodními příkopy napájenými řekou Úhlavou často volí filmaři jako kulisu k pohádkám (vznikala tu například Popelka). Soustava vodních příkopů umožňovala zatopení okolních luk. Dnes najdeme uvnitř hradu zajímavou zbrojnici a expozici gotického umění. Švihov patří k nejmladším českým hradům. Hrad měl namále, protože po skončení třicetileté války se dostal na seznam hradů, které měly být z příkazu císaře Ferdinanda III. zbořeny, aby se v případě válečného konfliktu nemohly stát opěrným bodem nepřátel. Tehdejší majitelé – Černínové – splnění příkazu oddalovali a nakonec dosáhli toho, že byla zbořena jen část vnějšího opevnění.

Velhartice

Zřícenina hradu Velhartice láká turisty mohutným zděným mostem spojujícím zbytky paláce s věží. Dochovaly se tu pozůstatky pivovaru a vinopalny z dob, kdy tu císař Karel IV. popíjel víno se svým komořím Buškem z Velhartic. Hrad byl vystavěn na začátku 14. století na skalnatém ostrohu nad říčkou Ostružná jako rodové sídlo pánů z Velhartic. Pod hradem se v 15. století rýžovalo zlato. Osada dosáhla velkého rozkvětu, získala nejen právo dolování, ale i městská práva a právo dvou výročních trhů. Dlouhou dobu patřila k nejbohatším v kraji. Jiří z Poděbrad na hradě dokonce uložil české korunovační klenoty. K hradu přiléhá barokní Huertův palác ze 17. století.