Hlavní historickou částí Prahy je městská čtvrť Staré Město. Středověké město zde začalo vznikat v 11. století, kdy se tu usídlili první obyvatelé. Dnes se jedná o hustě zastavěný labyrint ulic a náměstí, který je zřetelně ohraničen korytem Vltavy a širokými ulicemi vzniklými na vnější straně bývalých městských hradeb. Ve Starém Městě najdeme nesmírné množství památek. Centrem je Staroměstské náměstí, které vzniklo ve 12. století a patří k nejznámějším náměstím Prahy. Nachází se zde hned několik historických dominant – vedle Staroměstské radnice a chrámu Panny Marie před Týnem je unikátem barokní kostel Svatého Mikuláše, palác Kinských, dům U Kamenného zvonu a pomník mistra Jana Husa. Ke Starému Městu přiléhá Josefov, kde ve středověku sídlili Židé. Jednalo se tedy o Židovské Město.

Staroměstská radnice

Staroměstská radnice se stala centrem samosprávy Starého Města pražského v roce 1338, kdy získali k jejímu založení měšťané souhlas od krále Jana Lucemburského. Právě zde zvolili čeští stavové roku 1458 českým králem Jiřího z Poděbrad. Po bitvě na Bílé hoře zde byli vězněni přední účastníci odboje, z nichž bylo dvacet  sedm popraveno 21. 6. 1621 na náměstí před radnicí (v chodníku vyznačené kříže). Za dobu své existence prošla radnice vývojem všech slohových období. Dnes je tvořena blokem domů z různých dob, které byly postupně připojovány. Základem jsou domy románské, jejichž pozůstatky se nacházejí v suterénech. Převažujícím slohem je však gotika. Nahoře ve věži jsou hodiny a ochoz pro návštěvníky s vyhlídkou na Staré Město.

Staroměstský orloj

Na jižním boku věže Staroměstské radnice najdeme orloj. Zhotovil jej v 15. století Mikuláš z Kadaně a zdokonalil jej mistr Hanuš z Růže. Orloj se v roce 1865 zastavil a hrozilo, že bude odstraněn. Naštěstí pražský hodinář Ludvík Hainz mechanismus dokázal opravit. Orloj má tři části: nejvýše jsou mechanické figury. Každou hodinu se ve dvou okénkách pod stříškou objevuje dvanáct apoštolů: Petr s klíčem, Matěj se sekerou, Jan s kalichem, Ondřej s křížem ve tvaru X, Filip s křížem, Jakub s valchou, Pavel s knihou, Tomáš s kopím, Šimon s pilou, Tadeáš s deskami, Bartoloměj s kůží a Barnabáš se svitkem. S pohybem apoštolů jsou zároveň oživovány i figurky orloje po stranách. Kostlivec tahá za provaz a vyzváněním zahajuje pochod apoštolů ve dvou okénkách. Kývá na Turka, který kroucením hlavy odmítá, Lakomec pokyvuje hlavou s měšcem v rukou a hrozí holí a vedlejší Marnivec se shlíží v zrcadle. Kohout v otvoru po uzavření okének zakokrhá – probouzí k další hodině života a hodiny na věži začnou odbíjet. Orloj je rozdělen na kalendář se zvěrokruhem a na hodiny. Kalendářní desku s alegoriemi měsíců vytvořil Josef Mánes. Kromě několika časů ukazují hodiny i astronomické údaje. Orloj je jedinečná a unikátní technická památka. Na stejném principu pracuje ještě londýnský Big Ben.

Pomník Jana Husa

Secesní pomník Jana Husa na Staroměstském náměstí vytvořil v roce 1915 Ladislav Šaloun. Sousoší tvoří žulový podstavec, na kterém se střídá hladký a hrubý povrch, ve vystupující partii je nápis „Milujte se pravdy a každému ji přejte“, dále postava Jana Husa, za nímž vpravo je šest husitských bojovníků a pod nimi nápis „Kdož jsú Boží bojovníci a Zákona Jeho“. Vlevo se nachází skupina exulantů. Na zadní straně je skupinka rodiny znázorňující národní obrození a nápis „Živ buď národe posvěcený v Bohu neumírej“. Z boku je vytesán citát Jana Ámose Komenského „Věřím, že vláda věcí Tvých k Tobě se zas navrátí, ó lide český“.

Týnský chrám

Kostel Matky Boží před Týnem, lidově nazývaný Týnský chrám, byl kdysi hlavním husitským pražským chrámem. Byl založen ve 14. století, a když byl ovládnut skupinou Husových přívrženců, chrám postrádal už jen věže, štít a krov. Po porážce husitů dal císař Zikmund Lucemburský použít dřevo místo na krov, na stavbu šibenic pro Roháče z Dubé a jeho padesát druhů. Dnes Týnský chrám dotváří svými věžemi typickou atmosféru Staroměstského náměstí. Pozorný člověk si všimne, že levá (severní) věž je menší a užší než ta pravá (jižní). Takovým věžím se říká Adam a Eva – mohutnější Adam v poledne chrání Evu před nejsilnějšími slunečními paprsky.

Prašná brána

Gotická Prašná brána byla postavena na místě zchátralé původní brány Horské, zvané Odraná. Prašnou branou vstupovala do města jedna z hlavních silnic přicházející z východních Čech, zejména z Kutné Hory. Tudy také vcházely na území města korunovační průvody českých králů. Prašná brána tak zahajuje Korunovační či Královskou cestu na Pražský hrad. Věž byla založena na dně hradebního příkopu, asi devět metrů pod dnešním terénem. Později byl příkop zasypáván, po založení Nového Města ztratil svůj význam, a zmizel i most vedoucí k průjezdu. Název Prašná (původně Nová) se používá od začátku 18. století, kdy brána sloužila jako skladiště střelného prachu. První patro ze strany Celetné ulice zdobí sochy Jiřího z Poděbrad a Vladislava II., z druhé strany Přemysla Otakara II. a Karla IV. Sochy králů jsou obklopeny znaky zemí, kterým vládli. Prašná brána je vysoká 65 metrů.

Obecní dům

Obecní dům patří k nejvýznamnějším secesním stavbám v Praze. Nachází se v těsném sousedství Prašné brány. Byl vybudován na místě někdejšího Královského dvora, v němž sídlili čeští králové. Budova se měla stát v době národního obrození střediskem českého kulturního a společenského života, proto je koncipována jako monumentální reprezentativní palác, který měl posílit sebevědomí českého národa. V současnosti se tu pořádají koncerty vážné hudby, zejména festival Pražské jaro. Ve výstavních sálech je veřejnosti představováno české i světové umění.

Betlémská kaple

Betlémská kaple je důležitý památník na husitské období. Původní kaple neměla mít charakter kostela, byl to spíše co možná největší prostor nepravidelného uspořádání o rovném dřevěném stropu pro působiště českých kazatelů v době, kdy byl pro velký počet cizinců problém se v Praze česky domluvit. Kaple byla založena v roce 1391. Roku 1402 sem od Svatého Michala poblíž Staroměstského náměstí přešel Jan Hus. Protože byl zároveň rektorem Karlovy university, začala být Betlémská kaple spojována s universitou. Na kázání sem často přicházela královna Žofie, manželka krále Václava IV. V 17. století Betlémskou kapli získávají jezuité, kteří ničí veškeré památky na Jana Husa a v 18. století navrhují její zbourání. V roce 1954 byla Betlémská kaple nově vystavěna na pozůstatcích původního zdiva v původních rozměrech a tvarech.

Židovské Město

Na místě dnešního Josefova vznikaly první židovské osady v polovině 12. století. Dodnes zůstala zachována židovská radnice, hřbitov a šest synagog. Starý židovský hřbitov byl založen na počátku 15. století. Odpočívá zde slavný rabi Lőw, tvůrce Golema. Staronová synagoga je nejstarší ve střední Evropě. Byla postavena jako jedna z prvních gotických staveb v Praze. Sloužila nejen k modlitbám, byla zároveň školou či soudní síní. Byla a je hlavním centrem pražské židovské obce.