Chodit Jihomoravským krajem je jako číst knihu o vlastní minulosti. Vezměme například Věstonickou Venuši, Konstantina a Metoděje či vinnou révu, která se tu sází již osmnáct století. Zamířit můžeme také do lužních lesů na soutoku Moravy a Dyje, procházet se po hřebenu Pálavy, toulat se Národním parkem Podyjí. Lákadlem jsou krápníkové jeskyně Moravského krasu s ponornou říčkou Punkvou. K jihomoravské obloze se zvedají tisíce věží kapliček, kostelíků a chrámů. Křesťanství zde zapustilo kořeny s příchodem Konstantina a Metoděje. S Jihomoravským krajem je spojen i první český překlad bible – Bible kralická. Mezi Břeclaví, Lednicí a Valticemi leží půvabný svět zámků, parků, zahrad, rybníků a lesů. Lichtenštejnové zde vytvořili nejrozsáhlejší komponovanou krajinu v Evropě. Nedaleko Slavkova u Brna se v roce 1805 odehrála bitva tří císařů. Ve Znojmě – Příměticích stojí kopie původního bleskosvodu vynálezce Prokopa Diviše. Hlavní vizitkou tohoto kraje je především víno. Neodmyslitelně k němu patří rázovité vinné sklípky se zdobenými vchody lákajícími ke vstupu.

Jihomoravský kraj zaujímá jih a část středu Moravy. Ve znaku kraje je v prvním poli moravská orlice. Sídelní město Brno je zastoupeno svým znakem ve druhém poli. Ve třetím poli je vinný hrozen jako nepopiratelný symbol celého kraje. V posledním, čtvrtém poli, je korunovaná moravská orlice se zlatou zbrojí, tedy zlatočervená tak, jak ji vylepšil v roce 1462 císař Fridrich IV.