Na území Jihomoravského kraje se nachází národopisná oblast Moravské Slovácko. Typickým znakem zdejší krajiny jsou vinice. Naší pozornosti by neměla ujít vila Tugendhat v Brně. Můžeme se také vydat po stopách Leoše Janáčka (žil a tvořil v Brně), T. G. Masaryka (narozen v Hodoníně), Alfonse Muchy (narozen v Ivančicích) a Ondřeje Sekory (narozen v Brně).

Archeologické lokality

Památkami dávné minulosti je jižní Morava proslulá. K nejznámějším patří obec Dolní Věstonice s expozicí věnovanou pravěkým lovcům mamutů. Ti jsou považováni za tvůrce drobné plastiky ženy známé jako Věstonická Venuše. Další lokality najdeme u Mikulčic, v jeskyni Pekárna nebo na zámečku Pohansko (pozůstatky velkomoravského hradiště). Jedna z největších velkomoravských lokalit leží na pravém břehu řeky Moravy nedaleko Hodonína. Zde stávalo velké slovanské hradiště, celková plocha areálu má více než 100 hektarů.

Ivančice

Historické město ležící na soutoku tří řek – Jihlavy, Oslavy a Rokytné – Ivančice, je rodným městem významného malíře 19. a 20. století, Alfonse Muchy. Zasáhl do vývoje světového umění tak hluboce, že se stal spolutvůrcem nového slohu – secese. Jeho rodný dům již neexistuje, pamětní deska visí na bývalé radnici. V Ivančicích najdeme technickou památku, Ivančický viadukt, starý železniční most přes údolí řeky Jihlavy. Byl vystavěn v 19. století. Dnes je na jeho místě nový železniční most, část starého byla jako technická památka zachována.

Kunštát

Městečko Kunštát proslavil zejména rod pánů z Kunštátu, z něhož pocházel i český král Jiří z Poděbrad. V Kunštátu často pobýval básník František Halas. Vytvořil zde některé básnické sbírky. Jeho hrob najdeme na místním hřbitově. Nedaleko Kunštátu u obce Rudka můžeme navštívit Jeskyni blanických rytířů. Vytvořil ji zdejší rodák, nadaný sochař samouk Stanislav Rolínek. Do pískovcové skály vytesal umělé jeskyně i se skupinou šestnácti spících blanických rytířů. Nejzdařilejším dílem je socha svatého Václava stojící uprostřed svého vojska. Vchod do nitra jeskyně hlídá kamenný lev.

Lednicko–valtický areál

V prostoru mezi řekou Dyjí u Lednice a rakouskou hranicí u Valtic najdeme jednu z nejpozoruhodnějších krajin u nás. Původně bažinaté území bylo postupně přetvořeno v ekologicky vyvážený harmonický celek. Z jedné strany je areál vymezen novogotickým zámkem Lednice s bohatou řezbářskou výzdobou interiérů a z druhé strany barokním zámkem ve Valticích, kde působí vinařská škola a v jehož sklepích zrají ty nejlepší druhy moravských vín. Oba objekty spojuje šest kilometrů dlouhá kaštanová alej. V rozsáhlém přírodním parku kolem aleje jsou roztroušeny četné romantické stavby. Areál se řadí mezi nejkrásnější ve střední Evropě a bývá nazýván Zahradou Evropy. Lednicko–valtický areál byl prohlášen za světové dědictví UNESCO jako kulturní krajina.

Rajhrad

Jméno Rajhrad je spojeno s existencí jednoho z nejstarších moravských klášterů. Založil ho v širokém údolí Svratky v 11. století kníže Břetislav a uvedl do něj břevnovské benediktiny. Součástí kláštera je barokní kostel svatého Petra a Pavla bohatě zdobený sochami, obrazy a freskami. V 19. století se klášter stal centrem vzdělanosti – jeho knihovna čítá na 60000 svazků, mezi nimiž najdeme i vzácné prvotisky a iluminované rukopisy. Ve zdejší knihovně studoval i Josef Dobrovský.

Slavkov u Brna

Zámek Slavkov u Brna se pyšní unikátními sbírkami věnovanými památné bitvě tří císařů v roce 1805. Byl to jeden z největších vojenských konfliktů, ke kterým došlo na našem území. Střetli se tu Francouzi, Rusové a Rakušané. Bojovalo se na rozsáhlém území mezi Brnem a Olomoucí. Při bitvě padlo kolem 40 tisíc vojáků. S vítěznými Francouzi vedenými Napoleonem uzavřel rakouský císař František I. na zámku ve Slavkově příměří. Na paměť bitvy byla vystavěna na Prackém kopci Mohyla míru. Vedle Mohyly je muzeum věnované této bitvě.

Slovácko

Slovácko je region, který si zachoval zvyky i řeč časů minulých. Oblast nalezneme jihovýchodně od Brna, mezi kopcovitou oblastí Chřibů a horským masivem Bílých Karpat na česko–slovenském pomezí. Je to kraj kulturní tradice, památek a nádherné přírody, vynikajícího červeného či bílého vína, slivovice, slováckých klobásek, cimbálové muziky a nářečí. Ve slováckých vesnicích můžeme poznat neobyčejnou bohatost moravské lidové kultury – kroje, zpěv, tanec, zvyky předávané z generace na generaci. Nejlépe je navštívit Strážnici či Kyjov v době konání folklorního festivalu. Mnohé slovácké vesnice jsou proslulé malováním kraslic, výrobou panenek z kukuřičného šustí, pletením velkých pomlázek, vyřezáváním figurek z lipového dřeva či zdobením marcipánu. A téměř ve všech vesnicích najdeme vinné sklípky.

Vila Tugendhat

Vila Tugendhat v Brně patří jednoznačně k největším brněnským architektonickým skvostům. Nechal ji postavit v roce 1930 brněnský podnikatel Löw–Beer pro svou dceru provdanou za továrníka Tugendhata. Vila je považována za jednu z klíčových staveb světové moderní architektury a v roce 2001 byla zařazena na seznam UNESCO. Je třípodlažní, z větší zčásti zapuštěná do svažitého terénu. Základem je ocelová kostra nesoucí keramické stropy. Síť ocelových nosných sloupů prochází celou výškou domu a v obytné části tvoří i významný estetický prvek. Díky nim neexistují vnitřní nosné stěny. Naprosto unikátní je i technické vybavení domu. Obsahuje totiž moderní systém ústředního vytápění, doplněný dokonce i klimatizačním zařízením, navíc s regulací vlhkosti proudícího vzduchu. V suterénu domu jsou strojovny s elektromotory pro spouštění oken v obývacím pokoji. Dvě z obrovských tabulí, které tvoří plášť stavby, lze díky tomu otevřít tak, že „zmizí“ pod podlahou. A nechybí ani elektrický zabezpečovací systém.

Vinice

Víno se sice dělá ve sklepě, ale jeho kvalita se rodí už ve vinici. A právě vinice s vysazenou vinnou révou najdeme na jižní Moravě téměř všude. Každá odrůda vyžaduje nejenom správný přísun slunečního světla a správnou teplotu během vegetace, ale podstatnou roli hraje i půda, ve které je keř zasazen. Vinná réva začala být na jižní Moravě vysazována v dobách, kdy se na našem území usídlili Římané. K většímu rozšíření došlo v období Velkomoravské říše, později rozšiřování vinic napomáhaly církevní řády, které vlastnily moravské kláštery. Dnes je moravské víno vyhlášené a známé v celé Evropě.