V Královéhradeckém kraji si můžeme prohlédnout ZOO ve Dvoře Králové nad Labem. Počátek 2. světové války si lze připomenout v pevnostech v Orlických horách. Zavítat můžeme i do krásného prostředí Babiččina údolí.

Babiččino údolí

V malebném údolí řeky Úpy strávila své dětství česká spisovatelka Božena Němcová. Svoje zážitky zpracovala v románu Babička, kde vylíčila i některé skutečné postavy – svoji babičku či majitelku ratibořického zámku kněžnu Zaháňskou. V Babiččině údolí za zámkem můžeme najít několik míst známých právě z knihy Babička, například roubenou chaloupku Staré bělidlo, ratejnu, Viktorčin splav. Poblíž zámku jsou hospodářské budovy, ratejna a skleník. Součástí areálu je zámecká květnice, Ludrův mlýn, mandl a panská hospoda.

Dobrošov

V okolí Dobrošova se dochovala soustava opevnění, které bylo budované v letech 1936 – 1938 v souvislosti s hrozbou nacistického Německa v Krkonoších a Orlických horách. Při prohlídce můžeme využít naučnou stezku. Ta začíná u dělostřeleckého srubu Zelený, pokračuje podzemím k velitelskému srubu Můstek, na horu Vrch s kulometným hnízdem. Dále můžeme navštívit pěchotní sruby Rozhledna, Bílá, Jeřáb a Březinka. Uvnitř můžeme vidět dobovou výstroj a výzbroj, figurky vojáků. V pěchotním srubu Jeřáb jsou dochovány malby a nápisy vytvořené československými vojáky v období mobilizace.

Dvůr Králové nad Labem

Město Dvůr Králové nad Labem leží v podkrkonošské krajině v malebném údolí horního toku řeky Labe. Založil ho král Přemysl Otakar II. Dvůr Králové nad Labem je starobylým městem českých královen. Město je dnes známo hlavně díky zoologické zahradě, která se specializuje především na safari. Můžeme tu obdivovat africkou zvěř, která žije ve volných výbězích. Královédvorská zahrada patří k největším a nejkrásnějším evropským zahradám. Specialitou jsou projížďky v safaribusech po areálu, kde se zvířata pohybují zcela volně.

Hronov

V Hronově se roku 1851 narodil spisovatel Alois Jirásek. Jeho rodný domek najdeme naproti kostelu při starém hřbitově. V současnosti se v domku nachází spisovatelův památník. V Jiráskových sadech za domkem je spisovatelův pomník a minerální prameny Hronovka a Regnerka. V Hronově, na novém hřbitově, najdeme také Jiráskův hrob. Ve městě jsou značena informačními tabulkami místa z Jiráskovy kroniky U nás. Dalším známým hronovským rodákem je malíř a spisovatel Josef Čapek.

Chlum

Osada Chlum a především vrch Chlum byly dějištěm rozhodující fáze bitvy u Hradce Králové v červenci roku 1866. Jednalo se o jednu z největších bitev 19. století prusko – rakouských válek. Na obou stranách válčilo přes 400 tisíc mužů, počet padlých dosáhl 15 tisíc. Na vrchu Chlum stojí rozhledna, z které lze přehlédnout celé bojiště. V roce 1936 tu bylo vybudováno muzeum, které shromažďuje výstroj a výzbroj bojujících armád. V okolí najdeme desítky pomníků a křížů, které připomínají oběti tohoto zbytečného masakru.

Police nad Metují

Městečko Police nad Metují nalezneme v jižní části Broumovského výběžku. Nejkrásnější památkou města je areál kláštera s kostelem. Na náměstí se dochovalo několik barokních domů s kamennými portálky a středověká radnice. Ve městě najdeme ojedinělou expozici stavebnice Merkur. Stavebnice se v Polici nad Metují vyrábí od roku 1920 dodnes. Za tu dobu prošla mnohými proměnami. Na výstavě najdeme jedinečný ohromný exponát – Ocelové město sestavené ze stavebnic Merkur.

Třebechovice pod Orebem

V době husitských válek bylo s tímto městem spojováno působení husitů ve východních Čechách. Sídlilo tu totiž mocné bratrstvo nazývané podle nedalekého návrší Oreb, orebité. To bylo jedno z nejradikálnějších složek husitského hnutí. Dnes jsou Třebechovice proslulé především dřevěným betlémem, který sestavili lidoví umělci Josef Probošt a Josef Kapucián z 351 figurek a mnoha dalších předmětů. Figurky uvedl do pohybu za pomoci ozubených kol a vačkových hřídelí Josef Friml. Celé dílo vznikalo čtyři desetiletí. Sedm metrů dlouhý, tři metry široký a dva metry vysoký betlém z přelomu 19. a 20. století patří k největším na světě. Celý soubor se skládá z 2034 dílů vyřezaných ze dřeva.

Vamberk

Město Vamberk proslavila především krása zdejších krajek. Jejich tradici založila v 17. století majitelka zdejšího panství Magdalena z Gampu. Pocházela z Belgie a odtud si přinesla znalost paličkování. Výrobě krajek naučila několik zdejších děvčat. Později se paličkování krajek stalo obživou desítek rodin a vamberecká krajka se stala známou v celé Evropě. Na náměstí najdeme Muzeum vamberecké krajky. Jeho expozice zahrnují vývoj krajkářství ze 17. století do současnosti. Obdivovat zde můžeme také komplety ze světových výstav v Bruselu a Montrealu.