Pohoří a hory

Při státní hranici s Německem leží Plzeňském kraji pohoří Šumava a Český les. V severozápadní části kraje se prostírá nevysoká Plzeňská pahorkatina. Na jihu přechází podhůří Šumavy ve Středočeskou pahorkatinu.

Český les

ceskyles_vČeský les je asi 80 kilometrů dlouhé a 15 kilometrů široké pohoří v jihozápadních Čechách při hranicích s Německem. Táhne se od Chebu až po Všeruby, kde je oddělen Český les od Šumavy. Typickým rysem Českého lesa jsou ploché hřbety a široká mělká údolí. Na zalesněném nejvyšším vrcholu, hoře Čerchov (1042 metrů nad mořem), stojí rozhledna se širokým výhledem do Plzeňského kraje. Průsmyky Českého lesa střežili za starých časů Chodové. Za tuto nebezpečnou práci měli velká privilegia, například byli poddáni jen králi.

Plzeňská pahorkatina

plzenska_vPlzeňský kraj vyplňuje z větší části mírně zvlněná krajina s názvem Plzeňská pahorkatina. Plzeňská pahorkatina je ze všech stran chráněna vyššími pohořími, což ovlivňuje její podnebí. Vyšší pohoří zachytí srážkové mraky a Plzeňsko proto patří k regionům s nejmenšími srážkami. Na jihu sousedí Plzeňská pahorkatina se Šumavou, na východě s pohořím Brdy a se Středočeskou pahorkatinou, na západě přechází v Český les a severní stranu lemují Doupovské hory se Slavkovským lesem. Krajina je členitá a nedosahuje vysoké nadmořské výšky. Nejvyšším vrcholem je Palcíř (725 metrů nad mořem). Řeky vytvořily hluboká údolí a nedaleko Plzně se spojují a tvoří Berounku. Na území se rozkládají četné vodní plochy – v údolí Mže přehradní nádrž Hracholusky, České údolí na Radbuze nebo Bolevecké rybníky.

Šumava

sumava_vŠumava je jedno z nejzachovalejších českých pohoří. Pokrývají ho rozsáhlé lesy a slatě (například Tříjezerní). Rozprostírá se tu několik jezer ledovcového původu. Nejznámější z nich jsou Černé jezero a Čertovo jezero. Jejich zdánlivě černá barva vzniká kalem na dně, odrazem hlubokých lesů a kyselostí, která způsobuje, že v jezerech není žádný život. Obě jezera jsou víc než 30 metrů hluboká. Šumavou protéká divoká říčka Vydra, která tvoří mnoho peřejí. V žulových balvanech vznikají působením vody prohlubně – obří hrnce. Na dolním toku jsou znatelné stopy po rýžování zlata. Na Šumavě se daří některým rostlinám původem z Alp (hořec, kamzičník), zůstalo zde zachováno několik pralesních ploch (Boubín). Žijí tu i vzácní živočichové – rys, tetřev, vydra, výr, sýc. Nejvyšším vrcholem na české straně Šumavy je Plechý (1378 metrů nad mořem). Na německé straně je nejvyšším vrcholem Velký Javor (1456 metrů nad mořem).

!vlevo!vpravo